V dnešním článku vám představíme, nebo spíš „vysvětlíme“ některé obrazové a zvukové technologie, se kterými se můžete setkat u televizorů Samsung (nejen Neo QLED).
Nebudeme techničtí, místo toho se na každou z nich podíváme lidsky. Doufáme, že to ocení i ti z vás, kteří jsou technologicky zdatní. Třeba se vám náš článek bude hodit, až budete například svým méně znalým rodičům vysvětlovat, proč u nové televize určitě chtějí mít to HDR.
Obrazové technologie
V první části se podíváme na nejdůležitější funkce a technologie spojené s obrazem jako takovým. Zaměříme se jak vyloženě na vlastnosti televizoru jako přístroje, tak na „funkce“ (zjednodušeně řečeno).
„QLED a spol.“ aneb Co tvoří obraz?
V tomto článku rozhodně nebudeme zacházet do technických detailů (na ty můžeme doporučit například tento text od našeho SuperUsera).
Měli byste ale vědět, že obraz se (hodně laicky řečeno) skládá z barvy a jasu. Jednotlivé pixely „svítí nějakou barvou.“ QLED televizory fungují tak, že o barvy se stará tenká vrstva tvořená „kvantovými body“ (quantum dots), jež dokážou vyzařovat více než miliardu barevných odstínů. Za ní je vrstva tvořená světelnými diodami (LED), která logicky zajišťuje jas.
Kvalitu obrazu na televizoru pak určuje mimo jiné schopnost řídit jas tak, aby byla černá barva co nejčernější, a tedy aby byl výsledný kontrast co nejvyšší. Úchvatně přesné řízení jasu je právě jednou z hlavních inovací našich Neo QLED televizorů.
(Zmínku si ale zaslouží také Micro LED televizory, které využívají samosvítící RGB body – každý pixel se rozsvěcuje v dané barvě podle potřeby, což zajišťuje nepřekonatelný kontrast i přesnost zobrazení.)
Proč záleží na podsvícení?
Vraťme se ke „klasickým“ QLED televizorům a k významu podsvícení.
Dřív byly standardem LCD televizory, které měly vyšší spotřebu, byly širší a neměly ani zdaleka tak velké rozsahy jasu. Velkou inovací přineslo podsvícení LED, které je rozšířené dodnes. Některé televizory jsou podsvícené jen na okraji, jiné mají podsvícenou celou plochu panelu, což je zárukou většího jasu, a tedy živějšího, hezčího obrazu.
A to pořád není vše. Televizor samozřejmě nezobrazuje jednolitou barevnou plochu, ale různorodou scénu. Proto je důležité, aby panel dokázal řídit, v jaké části obrazovky bude jas intenzivní a v jaké slabší (funkci můžete znát jako „lokální stmívání“). Některé televizory ovládají jas nezávisle např. v osmi, šestnácti či dvaatřiceti sektorech.
Naše nejlepší Neo QLED televizory pak nabízejí technologii Quantum Matrix Technology Pro, které umožňuje opravdu mimořádně přesné ovládání jasu. Ve tmavé části scény tak obrazovka téměř nesvítí, zatímco „pod zářícím sluncem“ je panel podsvícený na maximum. Výsledný kontrast je ohromující.
Co je 100% objem barev?
100% barevný objem značí, že televizor zobrazuje realistické barvy (a tedy i věrné detaily) při všech úrovních jasu. Při velmi tmavých scénách tak uvidíte víc než jen šeď, při velmi jasných vás zase nebudou bolet oči z nevýrazných, přepálených barev.
Ať už tedy bude sledovat noční automobilovou honičku, nebo dokument o Slunci, barvy budou vždy dokonalé.
„HDR“ je vlastně kombinace všeho předchozího
Konečně se dostáváme k tomu hlavnímu, proč řešíme podsvícení a barvy a spol. Jedním z nejzásadnějších pokroků ve kvalitě obrazu za poslední roky je rozšíření HDR.
HDR neboli „vysoký dynamický rozsah“ (z anglického „High Dynamic Range“) vám umožňuje užít si ostrý a řádně barevný obraz zároveň ve tmavých i světlých částech obrazu. Konkrétně tak například můžete sledovat hrdiny filmu, jak se plíží tmavou jeskyní s hořící loučí, nebo potemnělou pláž při východu slunce… A uvidíte vše, nemusíte si vybírat. Tmavé části scény nebudou jeden černý flek, bílé nebudou nerozeznatelná záře – užijete si veškeré detaily.
Proto záleží na dokonalém zobrazení barev při všech úrovních jasu i na tom, aby byl rozsah jasu co největší (od nízkého po nejvyšší) a jeho řízení co nejpřesnější. Obraz v HDR je viditelně, výrazně „hezčí“ a také realističtější.
Navíc je HDR široce dostupné. Najdete v něm obsah ve streamovacích službách, jako je Netflix, ale také na YouTube. Je běžně dostupné u 4K (UHD) filmů. A rádi zmíníme, že v něm také fotí a natáčejí videa naše špičkové smartphony. Tento parametr tedy rozhodně sledujte (u našich modelů je aktuální nejlepší Quantum HDR 4000, jež je dostupné u modelu Neo QLED QN900A, ale skokový nárůst kvality obrazu poznáte i u toho nejdostupnějšího televizoru).
Rozlišení panelu je základ
Všechny výše uvedené vlastnosti a funkce napomáhají detailnosti obrazu (např. kdyby byl přesvícený, nebo naopak moc tmavý, neuvidíte prostě nic). Hlavním ukazatelem „jemnosti“ je ale pochopitelně rozlišení.
To udává počet pixelů, které televizor zobrazuje, přičemž nejvyšší hodnotu dnes představuje 8K (a to podle všeho na hodně dlouhou dobu) a standardem je 4K. Představme si je trochu matematicky, ale zároveň lidsky a pochopitelně.
Nejdřív samotná čísla. Mluvíme přitom o fyzických vlastnostech panelu, tedy maximálním rozlišení, který je schopný přirozeně zobrazit. To, že film na DVD nebo na internetu má rozlišení jiné (nižší), je věc jiná.
Dnes už nevídané je rozlišení HD (1 280 × 720 pixelů). Ani s Full HD (1 920 × 1 080 pixelů), které bylo dlouho standardem, se už u televizorů běžně nesetkáte, i když je stále úplně normální např. u notebooků či monitorů. Na TV ho vystřídalo již zmíněné 4K (3 840 × 2 160 px), které je hned 4× jemnější než Full HD (jako čtyři Full HD obrazy vedle sebe v mřížce 2 × 2), nebo dokonce ještě jemnější 8K (4× 4K, 16× Full HD, takže 7 680 × 4 320 pixelů).
Teď si to převeďme do reálného světa. Jak jsme říkali, rozlišení udává jemnost. Představte si obraz klidně jako dlážděnou podlahu, kdy každá dlaždička je jeden pixel. Zvýšení rozlišení neznamená, že se „podlaha“ zvětšuje, ale že se „dlaždičky“ zmenšují, takže tvoří jemnější a jemnější mozaiku.
Pokud byste měli dvoumetrový televizor s HD rozlišením a přistoupili k němu blíž, tak uvidíte, jak je obraz hrubý. Uvidíte jednotlivé pixely. U 8K modelů jsou prakticky nerozeznatelné i na velkých úhlopříčkách, takže obraz je realistický, skoro až „plastický“. To je samozřejmě cíl – když se rozhlížíte po skutečném světě, také nevidíte kostičkovaně.
Upscaling a další vylepšení obrazu
V minulém bodě jsme nakousli, že ne každý obsah je dostupný v nejvyšší možné kvalitě. Je velmi důležité vědět, co televizor dokáže, když do něj pustíte nejkvalitnější dostupná multimédia, ale co s tím, že večerní televizní zprávy se prostě v 8K a HDR nevysílají?
Právě o to se stará dobře známá technologie upscaling, která už kdysi v době Full HD přepočítávala obsah v nízkém rozlišení do kvality, která se blížila plnému rozlišení.
V podstatě mluvíme i dnes pořád o tom samém, i když doba pokročila a je to znát.
Například náš špičkový Neo Quantum Processor 8K využívá šestnáct neuronových sítí s umělou inteligencí a strojové učení k tomu, aby analyzoval, co se děje na obrazovce, a zjemnil/vylepšil obraz (nejen rozlišení).
I když si tedy pustíte „obyčejný“ 4K nebo Full HD obsah, bude na 8K televizoru vypadat výrazně lépe než na modelu s nižším rozlišením.
Zvukové technologie
Pusťte si nějaké video a pak vypněte zvuk… Tak smutné by bylo sledování TV, kdyby obraz nedoprovázelo audio. Naše televizory samozřejmě nabízejí víc než jen vestavěný reproduktor a možnost přikoupit soundbar. Podívejme se na hlavní vychytávky a opět si je vysvětleme co nejsrozumitelněji.
Zvuk sledující pohyb (OTS)
Samsung TV nejsou žádné hloupé zobrazovače, které promítají sled obrázků. Důkazem může být například funkce OTS (resp. OTS Pro), která zajišťuje, že zvuk pocitově vychází z toho místa, kde je jeho zdroj na obrazovce. Pokud teda auto projede zprava doleva, slyšíte burácení jeho motoru zprava doleva…
Zvuk tak přirozeně ladí s tím, co vidíte, a výsledek je mnohem realističtější. Nepřipadáte si jako divák, ale spíš jako součást děje.
Automatické zesílení hlasu (AVA)
Není naprosto příšerné, když sledujete televizi a kvůli ruchům z okolí (např. kvůli zapnutému kávovaru) přijdete o zásadní kus dialogu?
Právě tomu zamezí chytrá funkce AVA alias automatické zesílení hlasu. Když televizor zaznamená hluk, automaticky zesílí dialogy, abyste je nadále slyšeli čistě a jasně. Ne že bychom čekali, že si s hučícími spotřebiči užijete film na 100 %, ale aspoň nepřijdete o nic důležitého.
Kalibrace zvuku SpaceFit Sound
Ne všechny funkce a parametry jsme „prostě“ nastavili ve vývojové laboratoři. Inteligentní optimalizaci zvuku nabízí televizor také přímo v závislosti na vašem konkrétním prostoru.
Analyzuje prostředí v místnosti a vyladí audio tak, aby znělo co nejlépe – navíc zcela bez vaší asistence. Ať už máte televizor v nábytkové stěně, volně na stolku, nebo třeba uprostřed místnosti, můžete se těšit z dokonale vyladěného zvuku a špičkových efektů.
Q-Symphony
Poslední „zvuková“ funkce, jejíž marketingový název si rozklíčujeme, je Q-Symphony.
Pokud k televizoru připojíte kompatibilní soundbar, synchronizuje se dokonale se zvukem z televizoru, takže se bude v dokonalé harmonii (a ohromující síle) linout z obou zařízení zároveň.
Výsledkem je nejen mocnější, ale také prostorovější a vyváženější audio, a to bez nutnosti rozmísťovat po prostoru třeba osm fyzických reproduktorů.
I když na zdi pořád visí na pohled dobře známý barevný obdélník, posouvají se televizory každým rokem mnohem dál, a to jak kvalitou obrazu a zvuku, tak funkcemi či designem.
Doufáme, že už máte jasno ohledně základních parametrů i funkcí navíc. Teď už byste měli vědět, proč chtít (přinejmenším) 4K televizor, jak zásadní je při každé sekundě sledování maximální jas i podpora HDR, ale také jaké vychytávky nabízejí nové modely v oblasti audia.