Fotíme mobilem
Fotografování mobilem a špičkovou zrcadlovkou je vlastně stejné. Chceme zachytit nějakou scénu, vyjádřit myšlenku. Možná chceme jen obrázek na památku nebo na zeď Facebook, možná chceme obraz na zeď obývacího pokoje anebo dokonce aspirujeme na zeď v Louvru, pořád je třeba znát pravidla a držet se jich, případně vědět, kdy je porušujeme a proč.
Začneme těmi základními pravidly a postupně se dopracujeme i k těm složitějším.
#1 Fotka by měla být ostrá
Když vynecháme úplně speciální případy, tak v drtivé většině případů je žádoucí, aby byla fotografie ostrá. Není to zase tak jednoduché, někdy je žádoucí ostrá celá fotografie, typicky u krajinářské fotografie, někdy chceme zdůraznit ústřední motiv a ostrý bude jen on a pozadí bude rozmazané. Tomu se říká práce s hloubkou ostrosti, dnes nesprávně nazývané bokeh.
Pozn.: bokeh není jen rozmazané pozadí, jak se nám snaží namluvit výrobci mobilů. Bokeh ve skutečnosti je to, jak ta rozostřená část vypadá. Typicky se jedná o tvar světelných bodů v pozadí, např. kapky rosy, světla v dálce apod. Jejich tvar a měkkost určuje líbivost fotografie a je do jisté míry subjektivní. Tvar je určen počtem lamel ve cloně.
To jsme ale odbočili. Chceme ostrou fotografii – jak na to?
Je třeba si uvědomit, proč fotka není ostrá. Nejčastější příčiny jsou:
- Rozmazání pohybem fotoaparátu
- Špatné zaostření
- Rozmazání pohybem fotografovaného objektu
- Špinavý objektiv
Co s tím? Rozmazání pohybem fotoaparátu je spolu se špatným zaostřením asi úplně nejčastějším důvodem neostrých fotografií. Každému z nás se chvějí ruce, více či méně, je to tak. Rozmazání snímku pak závisí na době, po jakou probíhá expozice, tzn. expozičním času. Ten nám bohužel fotoaparát normálně neukazuje, ale pokud přepneme do manuálního režimu, můžeme ho nejen vidět, ale i nastavit. Čím kratší čas, tím větší bude šance na ostrou fotografii. Říká se, že člověk udrží v ruce čas rovnající se převrácené hodnotě ohniska, tzn. v případě mobilů asi 1/25s. Když zohledníme, že máme k dispozici účinnou stabilizaci, můžeme se dostat na asi 1/10s, ale více bych už nezkoušel.
Pozn.: u klasických fotoaparátů jsou ta čísla lepší, a to podle mého proto, že mají ergonomičtější tvar a lépe se drží. Přece jen udržet stabilně mobil a zrcadlovku, to jsou dvě úplně jiné věci.
Pokud nám mobil nastavuje moc dlouhý čas, jde to řešit zvýšením citlivosti (ISO), jenže u mobilů velmi rychle roste šum, a to nechceme. Zde je vidět, že fotografie s ISO 50 je sice bez šumu, ale rozmazaná, protože čas byl 1/4s a byla focená z ruky, zatímco na ISO 800 byl čas už akceptovatelných 1/60s, ale vzrostl šum:
Pokud fotíme statickou scénu, můžeme použít stativ. Ten zcela eliminuje chvění rukou a malé stativy jako např. ForillaPod jsou skladné, lehké a nejsou až tak drahé.
Pokud nemáme stativ po ruce, lze mobil o něco opřít nebo aspoň opřít o něco sami sebe.
V případě Note9 pomůže i aktivace spouště pomocí S Pen. Tím eliminujeme rozechvění mobilu při dotyku displeje.
Špatné zaostření je potřeba především hlídat. Někdy se ale stane, že fotoaparát má problém zaostřit. To se děje nejčastěji tehdy, když je na scéně málo světla, a nebo když se snažíme zaostřit jednolitou plochu (bílá zeď, obloha, papír). Fotoaparát totiž hledá na scéně kontrastní prvky a zaostřuje podle nich.
Můžeme mu pomoct tak, že najdeme něco kontrastního ve stejné vzdálenosti, jako je focený objekt, na to zaostříme a pak překomponujeme a vyfotíme už bez dalšího ostření. Tady ale pozor na to, že v automatickém režimu fotoaparát nastaví podle zaostřené scény i expozici, takže pokud by se jasy scény, podle které ostříme a té, kterou fotografujeme, hodně lišili, dostaneme špatně exponovanou fotografii. To lze ještě trochu zachránit násilnou úpravou expozice během ostření, kdy prostě odhadneme rozdíl jasů scén a posuneme příslušně korekci expozice.
Rozmazání pohybem fotografovaného objektu nastane tehdy, když fotíme např. ze stativu a kolem nás projede rychle auto. Celá scéna pak bude ostrá, ale auto rozmazané. Tomuto se dá předejít tak, že zaostříme na nějaké místo, kudy auto pojede, pak bez přeostření překomponujeme na jedoucí auto, držíme ho v záběru a v místě, na které jsme předtím zaostřili, stiskneme spoušť. Celou dobu musíme držet auto v záběru a pohybovat mobilem! Tím dosáhneme toho, že se rozmaže pozadí za autem, ale auto zůstane ostré. Přiznávám, že tato technika je na mobilu docela složitá.
Špinavý objektiv. Nevěřili byste, jak častý je to problém zvláště od dob, kdy naši moudří výrobci přesunuli čtečky otisků prstů vedle čoček fotoaparát (majitelé S8 mají určitě co vyprávět). Pravdou ale je, že i když si dáváte pozor, může vám na objektiv někdo kýchnout, přistát na něm dešťová kapka nebo sněhová vločka apod. Nezbývá, než si to hlídat a čočky pravidelně čistit nejlépe speciální utěrkou na optiku (tady máme výhodu my obrýlení, kteří takovou utěrku taháme kvůli brýlím tak jako tak).
Ještě bych se vrátil k tomu, co má přesně být na fotce ostré. Už jsem zmínil situaci s jedoucím autem, ale je toho víc.
|
Portrét |
ostré mají být oči, pozadí rozostřené |
|
Pohybující se objekty |
hlavní objekt ostrý, pozadí, případně i okolí může být rozmazané jak hloubkou ostrosti, tak pohybem |
|
Krajina |
měla by být celá ostrá |
|
Makro |
u makra se větší hloubka ostrosti dosahuje složitě, pozadí může být rozmazané |
|
Tekoucí voda |
proud vody může být rozmazaný dlouhým časem, popíšu později |
Několikrát jsem zmínil pojem hloubka ostrosti. Co to ale je?
Když zaostříte na nějaké místo, nebude ostré jen ono, ale bude ostrá i část snímku před a za tímto zaostřeným místem. A tomuto rozsahu, kde vnímáme snímek jako ostrý, se říká právě hloubka ostrosti. (Zatímco místu, na které jsme zaostřili, se říká rovina zaostření – ona to není úplně rovina, ale spíš sféra, ale budiž. Prostě všechno v této vzdálenosti bude ostré dokonale a všechno v hloubce ostrosti bude sice ve skutečnosti malinko neostré, ale lidé to pořád budou vnímat jako ostré).
Rozsah hloubky ostrosti je ovlivněn třemi parametry:
- Clona: čím větší clonové číslo, tím větší hloubka ostrosti
- Ohnisková vzdálenost: čím menší ohnisková vzdálenost, tím větší hloubka ostrosti
- Vzdálenost: čím větší vzdálenosti od fotografovaného objektu, tím větší hloubka ostrosti
Bohužel mobily neumožňují výraznější práci se clonou a jen omezeně s ohniskem (S9+ a podobné mají dva a více fotoaparátů, které se liší právě v ohniskové vzdálenosti. Marketingově se tomu říká portrétní objektiv nebo zoom. Obojí v praxi znamená větší ohniskovou vzdálenost, tzn. větší přiblížení a menší hloubku ostrosti).
Připravil jsem malou demonstraci použití clony. Note9 má variabilní clonu, lze měnit mezi hodnotami 1.5 a 2.4 a je krásně vidět, jak se mění rozmazání věnce v pozadí.
Doufám, že se vám první díl líbil a příště se podíváme na expozici. Případné dotazy rád zodpovím.
Další díly najdete zde:
6 Poznámky
