Podpora

Open search

Něco málo o foťácích

Superuser II
Superuser II

Něco málo o foťácích

Fotoaparát se stal nedílnou součástí mobilu a z původně prakticky nepoužitelného nástroje se stal nástroj, který může za jistých okolností konkurovat i pokročilým fotoaparátům. Kvalita a možnosti fotoaparátu jsou také často na prvních příčkách v seznamu parametrů mobilu a nemálo lidí se kouká nejdřív na jeho parametry a až pak na věci jako je třeba displej nebo operační systém.

 

Co vlastně určuje kvalitu fotoaparátu?

 

Rozlišení

Těch parametrů je vícero a vzájemně se ovlivňují. Nejviditelnějším je asi rozlišení fotoaparátu. To určuje, kolik detailů můžeme na fotografii zachytit. Dnešní mobily mají fotoaparáty s rozlišením 8-16 Mpx i více (megapixelů = miliónů bodů). Je to hodně nebo málo? Dnešní vlajkové lodě S9/Note9 mají fotoaparát s rozlišením 12 Mpx, které generují fotografie s rozměry 4000x3000 bodů. To odpovídá tiskové kvalitě pro rozměr až 33x25cm, takže kdybyste fotku z S9 nechali vyvolat na velikost A4, bude to naprosto dokonalé (pozn: bavíme je teď jen o rozlišení, další vlivy zmíním dále).

 

V našem ateliéru máme na zdi fotografii o rozměru asi 300x150cm, pořízenou fotoaparátem Canon 30D, který měl rozlišení asi 8 Mpx. Myslím, že můžu s klidným srdcem říct, že cokoliv od 8 Mpx nahoru je naprosto dostačující.

 

Zkusme si umělé srovnání 12 Mpx z Note9 a 3 Mpx (pouze zmenšeno). Ve větším rozlišení vidíme sice malinko víc detailů, ale že by to bylo až tak dramatické... Po rozkliknutí je vidět, který obrázek je větší, to je asi tak celé.

3.jpg3 Mpx12.jpg12 Mpx

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Šum

Dalším parametrem je šum. Ten souvisí s kvalitou a velikostí čipu. To není běžně dostupná informace a nezbývá než se spolehnout na recenze. Obecně platí, že šum roste se ztrátou světla. Čím méně světla je na scéně, tím náročnější práce to pro čip je a tím více produkuje nechtěného šumu.

 

Se šumem souvisí zpracování fotografie. Aplikace pro focení se snaží šum eliminovat, to se děje bohužel tak, že se fotka rozmaže (tím šum zanikne nebo se aspoň zredukuje). Jenže teď máme rozmazanou mazanici, a to by se nikomu nelíbilo. Takže se fotka znovu zaostří. Výsledkem je bohužel něco, co připomíná impresionistická díla – shluk malých ploch, bez šumu, ale také bez detailů. Opět, nezbývá než se podívat na recenze, tohle z parametrů nevyčteme.

 

Na výřezu z fotografií můžete porovnat šum a detaily pro ISO 100 a ISO 800 (po zvětšení je to vidět dobře, na druhou stranu už v mírném zmenšení je i ISO 800 použitelné):

 100.jpgISO 100 800.jpgISO 800

 

 

Světelnost

Velmi důležitým parametrem je světelnost objektivu. Ta je definována jako poměr velikosti čočky a ohniskové délky a zjednodušeně se dá říct, že určuje, kolik světla dopadá na čip. Protože se jedná o převrácenou hodnotu, menší číslo je lepší. Dnešní špičkové fotomobily mají fotoaparáty se světelností 1.5, běžné je 1.8. Ale pozor, když se podíváte na Samsung S9+ tak zjistíte, že jeho druhý fotoaparát má světelnost jen 2.4! Znamená to, že je horší? Ano i ne – vzpomeňme si na definici světelnosti: je to poměr velikosti čočky a ohniskové vzdálenosti. Ohnisková vzdálenost je u druhého fotoaparátu asi 2x větší, takže i světelnost bude 2x horší. Že 2.4 není 2x1.5? Ono to totiž skáče po ✓2, takže 1.4x větší číslo znamená poloviční světelnost… Můžete se přesvědčit, že v horších světelných podmínkách se druhý objektiv skutečně rychle zadýchává a začíná šumět.

 

Pozn.: ono to je ještě složitější. Protože světelnost je fakt jen poměr dvou čísel, těžko se z toho něco určuje. U zrcadlovky by 2.4 bylo super, jenže u S9+/Note9 je ten druhý čip menší. Když se započtou všechny vlivy, vychází to stejně, jako kdybychom na zrcadlovku nasadili objektiv se světelností 20. To není, překlep, opravdu dvacet. Je to tak trochu kouzlení s čísly - on i ten lepší fotoaparát odpovídá světelnosti asi 9 u zrcadlovky... Prostě není světelnost jako světelnost. Pokud neznáme velikosti čipů, je to pořád jen nějaké číslo. Srovnávat ho lze jen mezi stejně velkými čipy a stejnými ohnisky. Ale to málokterý výrobce prozradí... :(

 

Ohnisková vzdálenost

Zmínil jsem ohniskovou vzdálenost. Ta určuje úhel záběru, přiblížení. Teď budu hodně zjednodušovat: ohnisková vzdálenost se udává buď skutečná anebo přepočtená na kinofilm. To je dáno tím, že dnešní čipy jsou mnohem menší, než bylo políčko kinofilmu, a když se použil na zrcadlovce objektiv určený pro kinofilm, choval se najednou trochu jinak – část obrazu se jakoby ztrácela. To proto, že se promítnul mimo oblast čipu. Dochází k takzvanému ořezu (anglicky crop), z toho crop factor. U zrcadlovek je tento crop factor roven hodnotám 1.5 – 2.0, u mobilů je ale mnohem vyšší. (Pozn: proto je snadnější dosáhnout lepších světelností u mobilů, než u drahých objektivů, kde 2.8 je výborná hodnota pro zoom a 1.8-1.4 pro pevné objektivy. Jenže protože je to jen číslo, je ta světelnost do velké míry pouze marketinogý tah.)

 

Zpět k ohniskové vzdálenosti. Hodnota kolem 25 mm je dnešní standard pro mobily. Když se u mobilu hovoří o zoomu, nesmíme si představit pootočení objektivem a plynulé přiblížení, ale použití druhého fotomodulu. U zrcadlovek se mění objektivy, u mobilu celé foťáky 😊Když se mluví o zoomu 2x, měla by se zdvojnásobit ohnisková vzdálenost.

 

Zoom

Bavíme se o optickém zoomu, který je kvalitní a jeho použití je v pořádku (s výhradou ke klesající světelnosti a tím pádem horších výsledcích za špatného osvětlení). Mobily často nabízí ještě digitální zoom (roztažení prsty), ale ten je dosažen tak, že se fotografie jen přepočítá na větší rozměr.

 

Pozn.: S9+/Note9 dělá ještě jedno kouzlo. Za špatných světelných podmínek, nebo když jsme moc blízko k focenému objektu, použije hlavní objektiv a digitální zoom, i když jsme nastavili přiblížení 2x. Zkuste si schválně zakrýt čočku teleobjektivu a přepněte na zoom, když fotíte něco blízko, třeba kolem 15cm! Naštěstí se asi používá nějaká magie, protože kvalita výsledné fotografie je vzhledem ke způsobu pořízení výborná.

 

Tady je svět ještě v pořádku: první fotografie má ohnisko 4.3mm, druhá 6mm - použil se druhý fotoaparát (všímaví zpozorní, protože 6/4.3 není 2, ale jen 1.4! To znamená, že čip portrétního objektivu je menší a dvojnásobný zoom je částečně dosažen ořezem!)

zoom1ok.jpgF: 4.3 mm, f/1.5, t: 1/50s, ISO: 320zoom2ok.jpgF: 6.0 mm, f/2.4, t: 1/17s, ISO: 160

Ale tady se začíná kouzlit. Přestože má přiblížená fotografie stejně velké rozlišení jako normální, data v EXIFU jsou stejná, pouze se malinko změnil čas a ISO! (Pozn.: systém zde mně neumožnil vložit první fotografii v plném rozlišení, proto jsem ji v Photoshopu přeuložil v trochu menší kvalitě. Význam tím ale nijak neutrpěl)

zoom1f.jpgF: 4.3 mm, f/1.5, t: 1/11s, ISO: 250zoom2f.jpgF: 4.3 mm, f/1.5, t: 1/13s, ISO: 320

 

Více fotoaparátů

Poměrně novým trendem je „víc foťáků, víc Adidas“. Má to smysl nebo je to jen módní výstřelek? Záleží na tom, jak to výrobce uchopí. Samsung šel donedávna cestou, kdy každý další modul byl plnohodnotný a měl svůj účel, např. u S9+ je jeden širokoúhlý a druhý portrétní. To je naprosto korektní a líbí se mi to. U A9 přibyl jeden fotoaparát pouze pro rozostření pozadí (chybně se tomu říká bokeh) a z toho mám smíšené pocity. Nehledě k tomu, že algoritmy si stále neporadí např. s detekcí rozevlátých vlasů… Jiní výrobci jdou jinou cestou: každý fotoaparát má svou funkci a používají se všechny najednou a software jejich výstup spojí do jedné fotografie. Např. jeden fotoaparát je barevný, druhý černobílý, ale s větším rozlišením a jejich spojením se teoreticky dosáhne lepšího snímku. Osobně se k tomu stavím spíš jako že „devatero řemesel, desátá bída“.

 

Umělá inteligence

Svou cestou jde např. Google, který dokáže i s jedním fotoaparátem fotit líbivé fotky, optiku dohání umělou inteligencí, ale produkuje z mého pohledu tuctové fotky bez atmosféry.

 

Umělou inteligenci ale používá dnes už i Samsung např. u Note9, kdy fotoaparát rozpozná, co fotíte a přizpůsobí tomu nastavení.

 

Obecně nejsem moc příznivcem toho, aby AI měnila snímek. Nastavení je ještě OK, ale aby aplikovala automaticky nějaké filtry je z mého pohledu už moc.

AI.jpgIndikace rozpoznání textu

 

Aplikace

Poslední v seznamu, ale zdaleka ne poslední významem je obslužná aplikace. Četl jsem o marketingové akci jisté konkurenční značky při uvedení nového modelu, kdy měli v nákupním centru stánek s nabídkou: když dokážete vyfotit fotku a nahrát ji na internet rychleji než my, dáme vám ten mobil zdarma. Nedokázal to, pokud vím, nikdo. Zkoušek jsem to nedávno s kamarádem na pivku a když já hledal v seznamu aplikací pro sdílení Messenger, tak už na mě blikala fotografie pořízená jeho mobilem. A tohle žádný test bohužel neřeší. K čemu vám je vědět že skóre v nějakém umělém testu je o bod vyšší, když je to testované v laboratoři a na stativu? Mě zajímá, jak rychle jsem schopen fotit a jak rychle fotoaparát zaostří a fotku pořídí! Opět, tohle si musíte prostě zkusit.

 

Byl bych rád, kdybyste si přečetli i mé další články na téma "Fotíme mobilem", které najdete zde:

#1 Ostrost

#2 Expozice

#3 Barvy

 

1 Poznámka
Superuser I
Superuser I

To kouzlo s tím zoomem jsem zkoumal přes Vánoce doma, když jsem chtěl zjistit, která čočka je která a zjistil, že jedna fotí běžnou i přiblíženou scénu a tu přiblíženou v plném rozlišení a v dobré kvalitě. Tak jsem vzal telefon od jiné značky, kde jsou také dvě čočky s různou ohniskovou vzdáleností a ten se choval naprosto stejně.  Asi bych na to nikdy nepřišel, pokud bych ty objektivy nezačal zakrývat.

Výborný článek, navíc tentokrát s detektivní zápletkou